Předváděcí akce

18. prosince 2015 v 9:30 | Ágnes |  Prosinec 2015
V rámci jednoho z předvánočních nákupů jsme se s matkou nechtěně zůčastnily zajímavé předváděcí akce. Zatímco jsem stála nekonečnou frontu u pokladny, matka se volně procházela mezi regály a stala se tak snadnou kořistí mladé slečny, která u malého stánečku propagovala zbrusu nový výrobek.
Zpočátku mi nebylo jasné, proč se matka u stánku zdržuje, neboť stejně jako já akcím tohoto typu příliš neholduje. Záhy jsem se sama přesvědčila, že slečna, která měla akci na starost, byla očividně řádně proškolená profesionálka. Během cídění matčiných brýlí nás informovala o tom, že se na náš trh právě dostal nový superleštič se zázračnou nanotechnologií. Pokračovala vyjmenováváním úžasných vlastností přípravku a leštila matčiny šperky. Následně také matce vypucovala displej mobilu. Poté se zeptala, kolik bychom byly ochotny za lahvičku leštidla zaplatit.
Zakázala jsem matce propůjčit k názorné ukázce rovněž briliantový prsten po tetičce a striktně jsem slečně oznámila, že nic. Prodávající mi okamžitě vrazila do ruky jeden z výrobků s tím, že mám dnes šťastný den a vyhrávám ho zcela zdarma. K tomu druhý, který mi rovněž vnutila, za bezkonkurenční cenu. Pohlédla jsem zděšeně na matku, která již také nedobrovolně držela několik produktů. V šíleném tempu pak slečna pokračovala dalších deset minut, aniž bychom já nebo matka byly schopny ji jakkoli přerušit. Uvědomuji si, že v jednu chvíli jsem měla v rukou asi osm lahviček přípravku, přestože jsem nehodlala zakoupit ani jeden. Slečna nám zrovna vesele oznamovala, že po našem nákupu bude moct složit stáneček a odjet pokojně domů. Stačilo už jen zaplatit zvýhodněnou osminovou cenu. Zbytek prý odepíše z firmy, a to vše jen proto, že jsme jí s matkou tak sympatické.
Kolem se začínali tísnit lidé, neboť to vypadalo, že hodláme skoupit celý stánek i se slečnou. Došlo mi, že pokud se nespasíme útěkem, budeme nejspíš nuceny některý z přípravků opravdu zakoupit. Odhodila jsem veškeré lahvičky, popadla matku za ruku a táhla ji k eskalátoru. Nákupní centrum jsme opouštěly v tomto pořadí: první jsem běžela já, za mnou matka, která se díky zázračnému leštidlu celá oslnivě třpytila, poslední slečna ze stánku s jedním produktem v ruce.
Když jsme úspěšně doběhly na parkoviště, udýchaně jsem podotkla, že je škoda, že se nám nakonec podařilo slečnu setřást, neboť mi mohla přípravkem ošetřit čelní sklo mého auta. Matka blýskla vyleštěnými náušnicemi a vylekaně se na mě podívala.
Až do večera jsem trpěla neodbytným pocitem, že mě někdo pronásleduje. Z bezpečnostních důvodů jsem pak raději zbytek dárků objednala přes internet, kde nehrozilo nebezpečí, že mě bude uhánět Horst Fuchs z teleshoppingu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama