Tlačenka

14. prosince 2015 v 9:46 | Ágnes |  Prosinec 2015
Naši sousedé mívají pravidelně před Vánoci zabijačku. V rámci dobrých sousedských vztahů od nich pokaždé i my dostaneme malou výslužku. Přestože těmto pochoutkám příliš neholduji, sousedovu tlačenku si nemohu vynachválit.
Když jsem tedy dnes ráno zaznamenala na vedlejším dvoře větší shon, vzrušené hlasy a řinčení nádobí, zpozorněla jsem. A když mi můj muž potvrdil, že se zabijačková akce u sousedů opravdu koná, zanechala jsem veškeré práce a běžela do obchodu pro čerstvý chleba.
K večeru jsme se očekávané výslužky dočkali. Chvatně jsme usedali ke stolu. Já s balíčkem tlačenky pod paží. Můj muž pouze s mísou plnou škvarků, neboť se přiznal, že nevydržel a na tlačence si pochutnal již u souseda. Tlačenka byla výborná. Když jsem několika plátky dostatečně uspokojila své chutě, šla jsem prohlédnout ostatní obdržené pochutiny.
V jednom z hrnců byla hrůzu nahánějící černá směs. Můj muž mi prozradil, že se jedná o výtečnou černou polévku, a že si ji nejspíš dá k zítřejšímu obědu. Zamíchala jsem obsah hrnce a raději se neptala z čeho se pokrm připravuje. Upozornila jsem ho však, že pokud si hodlá na polévce opravdu pochutnat, tak ať večer rozhodně nepočítá s moji přízní, ba co víc, ať se ke mně raději několik dní nepřibližuje vůbec.
Pak jsem si šla zakrojit další plátek tlačenky a volala tchánovi, zda by měl nějaký dobrý recept na škvarkovou pomazánku. Tchán při slově zabijačka zbystřil a natěšeně polknul. Pak ukončil náš telefonát slovy: "Už nic neříkej, čekám tě do pěti minut." Nabalila jsem tedy škvarky, prejt a hrnec polévky a utíkala k tchánovi pro recept. O existenci tlačenky jsem raději pomlčela, neboť jí rozhodně nebylo na rozdávání. Navíc jsem plánovala oslnit nevšedním pohoštěním své rodiče, jejichž návštěva byla domluvena na druhý den.
Večer, když jsem koupala děti, musela jsem stále myslet na tlačenku ukrytou v lednici. Nakonec jsem neodolala, zanechala jsem děti v mydlinkách a šla do kuchyně pro další sousto, přestože jsem si byla vědoma toho, že otec zítra nejspíš tlačenku nedostane. V deset hodin večer mi bylo jasné, že tlačenka rozhodně nezbyde ani na matku, a že budu mít tuto noc nejspíš těžké sny.
V noci se mi nakonec nezdálo nic, neboť jsem spala jako špalek. Ráno jsem upozornila svého muže, který se sháněl po tlačence, že může být rád, že na něj zbyly alespoň škvarky, a aby mi tlačenku příště raději neukazoval. Mého muže má chuť k jídlu nejspíš potěšila, neboť se vůbec nezlobil a dokonce se na mě usmíval. Poté odešel poděkovat sousedům. Doufám, že ho sousedé pohostí tlačenkou, a že se stejně mile bude tvářit i u oběda nad talířem pohankové kaše.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama