Cesta

25. června 2016 v 8:11 | Ágnes |  Ágnes s rodinou v Lázních
Cesta do lázní je příjemná a nenáročná. Zabere tak dvě hodiny čistého času. Vede lesem a přes zatáčky. Klikatí se mezi lukami a poli. Vede přes buchlovské kopce, kde jsou další příjemné zatáčky. Vede zatáčkami až na hranice a za hranicemi se stáčí různými malebnými oklikami přímo do lázní. Celkově je to moc fajn hlavně pro toho, kdo má rád zatáčky, řezání zatáček a horskou dráhu.

Rodiče odjeli brzy po snídani. Otec s tchánem tedy chtěli vyrazit ihned po snídani, ale matka s tchýní je trochu zdržely, takže nakonec odjížděli až v osm hodin. Manželky dostaly za zdržení vyčiněno a po zbytek cesty s nimi muži za trest nemluvili, takže to bylo jako obvykle a všichni byli spokojení.

Cestou se stavili na oběd. Počítám, že obědvali tak kolem desáté, což potěšilo zejména tchána a otce, kteří si smlsli na oblíbených býčích koulích.
Matka s tchýní si daly pouze kapustnicu. Na jídlo neměly prozatím chuť, jednak kvůli brzké hodině dopolední, a jednak kvůli těm koulím.

Na místě budou nejspíš s předstihem, takže otec s tchánem budou opět šťastní. Šťastný bude také personál hotelu, který chystá pokoje k ubytování na druhou hodinu odpolední.

My jsme vyrazili až po obědě, po školce, škole a po práci. Sestra přijela narychlo z Prahy, takže jsme ji vyzvedli u rodičů. Stěžovala si na nedostatek času a pracovní resty, neboť stihla za dopoledne vyřídit pouze několik nezbytných pracovních záležitostí u soudu, odběhnout do věznice za klientem, rozeslat zhruba padesát mailů, zabait si věci do lázní, koupit si nové boty, stavit se pozdravit babičku a vypít několik káviček.

Uklidnila se až v autě, ovšem pouze na několik minut, neboť si záhy vzpomněla, že doma zapomněla svůj pracovní mobil a kávu v cestovním hrnku. Museli jsme se tedy vracet, což tentokrát potěšilo zejména mého muže.

Další cesta ubíhala poměrně poklidně. Třikrát jsme zastavovali, aby si sestra mohla zakoupit kávu, dvakrát kvůli toaletě, několikrát kvůli tomu, že bylo někomu zle, jednou proto, aby se můj muž uklidnil a proběhl po lese, neboť sestra chtěla další kávu a naposledy, abychom zaplatili pokutu za neustálé zastavování a narušování plynulosti dopravy.

Byli jsme zhruba v polovině cesty, když si sestra vzpomněla, že doma zapomněla zavazadlo s šatstvem. Přestože dala několika hrubými výrazy najevo, že bez šastva se v lázních neobejde, vracet se pro zavazadlo nepřicházelo v úvahu, takže jsme pouze zastavili na nejbližší benzínce, aby si sestra zakoupila další kávu a zavolala dobrou zprávu matce, babičce a všem svým kamarádkám v tuzemsku i v zahraničí.

Dorazili jsme v pořádku po několika hodinách. Na parkovišti před hotelem jsme se setkali s rodiči. Vroucně jsme se přivítali, potvrdili si poklidnou cestu a šli se ubytovat.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama