Taneční vystoupení

12. června 2016 v 9:56 | Ágnes |  Květen 2016
Má osmiletá dcera navštěvuje každoročně kurz tance. Kurz probíhá pravidelně, jednou týdně, od října do května. Kurz je zakončen slavnostním vystoupením, na kterém vystupují všechny děti, které taneční studio v daném roce navštěvovaly.

Závěrečné vystoupení se konalo včera večer, takže jsme s dcerou vyrazily. Vyrazily jsme raději s předstihem, neboť nás čekala cesta na druhou stranu města, přes celé centrum, a to v odpolední dopravní špičce, z čehož jsem měla již předem ohromnou radost a těšila jsem se.

Cestu jsme zvládly skvěle. Zdárně se mi dařilo ignorovat ostatní auta a nervozní řidiče, kteří kolem mě pořád troubili a dupali na brzdu, klepali si na čelo a sprostě nadávali. Jela jsem prostě v klidu a pohodě, bez obtíží, z pruhu do pruhu, zelená, červená, oranžová. Cyklista, přechod, obrubník. Díky mému řidičskému umění jsme to stihly v rekordním čase několika hodin a bylo to fajn.

Zdárně jsme tedy dorazily do tanečního studia. Dcera odešla do šaten a na zkoušku a já se šla usadit do sálu. Hlediště už bylo plné lidí, byli tam všichni rodiče a prarodiče, byli tam tety, strýcové i sourozenci, bylo tam prostě narváno, takže jsem si rychle sedla na poslední volné místo a čekala na začátek představení.

Ostatní také čekali, čekali a ladili kamery, čekali a chystali fotoaparáty, čekali a jedli a pili, ale především jedli, neboť před sálem bylo malé občerstvení a v tom občerstvení se prodávaly kromě jiného výborné obložené chlebíčky.

Chlebíčky byly vskutku obložené, byl na nich salám a šunka, bylo na nich vejce i okurek, rajčátko a další vejce a byl na nich samozřejmě vlašský salát, majonéza a petrželka. Byly to v podstatě takové menší veky a byly opravdu lákavé a jedli je naprosto všichni.

Paní vedle mě jich měla na talířku pět, tři už měla v sobě, pro další si pak ještě skočila, pořád si pomlaskávala, dělala: "Hmm. Mňam." a "Mňam, mňam." a moc jí to chutnalo. Majonézu měla naprosto všude, měla ji na prstech a na bradě, na kabelce i fotoaparátu, na židli i na kalhotách, ale hlavně na těch prstech, které si pořád dokola olizovala.

Chlebíčky jedla i paní z druhé strany, i pán za mnou a paní přede mnou. Chlebíčky jedli prostě všichni, a ti co je nejedli, stáli na chodbě ve frontě na chlebíčky. Prodávající vykřikovala: "Chlebíčky. Čerstvé chlebíčky." Celkově to vypadalo, že jsme na nějaké chlebíčkové ochutnávce, nebo chlebíčkové párty, nebo někde, kde se prodávají chlebíčky.

Holky a děti sice tančily, tančily skvěle, tančily na hudbu a se zápalem, přesto to jejich vystoupení nikdo moc nesledoval, protože, kdo by sledoval vystoupení, když jsou tu takové dobré chlebíčky?!

Vystoupení skončilo asi po dvou hodinách, kdy už také došly všechny ty obložené chleby, takže se šlo domů, protože bez chlebíčků už to prostě nebylo ono, bez chlebíčků už to nikoho nebavilo.

Nebavilo to ani mě, nebavilo mě především to občerstvení, nebavilo mě to neustálé mlaskání, vejce a majonéza. Nebavily mě ty obložené chlebíčky, jejichž strašnou vůni jsem cítila ještě týden po představení.

Taneční vystoupení bych hodnotila jako velmi vydařené, krásné, prostě úchvatné.

Všem lektorům bych ráda poděkovala. Všem účinkujícím dětem bych vzkázala, že byly skvělé, své dceři, že byla naprosto úžasná a všem ostatním, aby už proboha přestali žrát ty chlebíčky!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama