Oběd

17. července 2016 v 8:00 | Ágnes |  Ágnes s rodinou v Lázních
Na oběd chodíme v lázních do příjemné restaurace v městečku, která nabízí slovenské speciality, tradiční jídla a polévky, halušky, zelí i kapustu. Restaurace má velkou zahrádku, takže sedíme většinou venku. Zahrádka má pěknou květinovou výzdobu, má slunečníky a stříšky a má i dětské hřiště s pískovištěm, což je fajn hlavně pro děti, které se před obědem v písku vždy rády vyválejí.

Po několikahodinovém, příjemném a odpočinkovém běhání po parku jsme tedy konečně dorazili do zmíněné restaurace. Tchán byl již u stolu, byl tam vlastně už od deseti hodin, byl už po obědě, takže byl šťastný a spokojený. V poklidu zde čekal na tchýni, až bude mít po masážích, až se projde po parku, až nakrmí kachny, až dostane taky hlad a přijde.

Já, můj muž a děti jsme si tedy přisedli a objednali si. Pak se dostavil otec s tchýní. U stolu již nebylo moc místa, takže jsme udělali potřebné přesuny ke stolu většímu a zase bylo všechno, jak má být.

Vzápětí se objevila matka. Museli jsme se zase trochu přeskupit, přesunout, přidat další židli ke stolu, ale zvládli jsme to, a otec si dokonce i objednal.

Jako poslední se dostavila sestra. Seděla vlastně ve vedlejší kavárně, přesto nám všem vyhubovala, že jsme na ni s obědem nepočkali. Následně jsme se museli všichni zvednout, přesunout, srazit několik stolů a přisunout další židle.

Tchýně s otcem se během manévrů stačili i trochu napít a osvěžit, takže nás posléze tchýně opustila, neboť spěchala na masáž. Otec si dal další pivo a spokojeně usnul. Moc mu tedy nevadilo, že se posledních přesunů se stolem a s židlemi již neúčastní, že sedí úplně někde jinde něž zbytek rodiny, že sedí sám, u jiného stolu a v úplně jiné restauraci.

Matka odběhla na proceduru dříve, než přinesli jídlo, takže u stolu teď bylo místa dost. Bylo tam i dost jídla, protože někteří si objednali, ale vůbec nejedli, neboť museli v mezičase zpět do hotelu, aby nepropásli masáže. Bylo tu i několik desítek káv, které si objednala sestra, která šla mezitím běhat do parku, takže jsem pro ni narychlo skočila, aby to neměla studené. Na kávu přiběhla i tchýně a matka, které již měly po masážích. Otec stále spal, ale to nevadilo, protože on kávu nerad. Tchán pil kávu na balkoně v hotelu a sestra prohlásila, že tak hroznou kávu snad ještě nikdy nepila, a odešla do městečka do jiné kavárny.

Po kafíčku, pivečku, po dezertu, po zmrzlině, po zelí i po kapustě, prostě po obědě, po několika dalších kilometrech běhání po parku a po nekonečném střídání jednotlivých osob na masážích nás později odpoledne všichni opustili a odešli na ozdravnou, relaxační koupel do tureckých lázní v městečku.

Já se vrátila s dětmi do hotelu, kde jsem chtěla v poklidu zemřít, což mi ovšem nebylo dovoleno, neboť na nás čekal bazén a vířivka, bazén a koupání, bazén a další zážitky.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Luci Large Luci Large | E-mail | Web | 17. července 2016 v 10:52 | Reagovat

A kde v kúpeľoch ste? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama