Večeře

2. července 2016 v 10:49 | Ágnes |  Ágnes s rodinou v Lázních
Večeře se podávají ve veliké jídelně. Podávají se od půl šesté, což znamená, že otec s tchánem byli již v pět hodin u stolu a po večeři.

Stoly máme rezervovány dva, pěkně vedle sebe, takže děti mohou pohodlně měnit místa, přebíhat od stolu ke stolu, odsouvat židle, převracet židle a hrkat židlemi libovolně, dle chuti, neboť tím v zásadě nikoho neruší.

Menu bývá tradiční, slovenské. Menu je obsáhlé a různorodé, má spoustu chodů, z nichž většina obsahuje alespoň trochu zelí, kterému slováci říkají kapusta.

Na večeři dostanete nejprve předkrm. Většinou je to trocha nastrouhaného zelí, tedy kapusty, na ní je malé rajčátko či sýr, to jen tak pro zpestření.

Dále si můžete dát polévku. Polévka je většinou se zelím, tedy zelňačka, po slovensky kapustnica. Kdo nemá chuť na kapustnicu, může si dát boršč. Vůbec se nemusíte bát, že byste v tomto případě přišli zkrátka, neboť boršč je samozřejmě taky se zelím, tedy s kapustou.

V bufetu si můžete nabrat salát z bílého zelí, tedy kapusty, salát z červeného zelí, tedy kapusty, nebo salát míchaný, ve kterém je strouhaná mrkev a zelí, tedy kapusta.

Co se týká hlavního jídla, máte na vybranou z několika možností. Můžete si dát halušky se zelím, nebo halušky s kapustou, případně jenom halušky, nebo jenom zelí, nebo jenom kapustu.

Jako dezert se podávají zelné placičky, případně celé hlávky zelí pro ty, kteří ještě neměli dost a potřebují se něčím dojíst.

Zelí je na Slovensku spousta. Na zelí narazíte hned za hranicemi. Zelí je zdravé a pěstuje se ve velkém. Pěstuje se téměř všude, aby ho bylo dost pro místní a především pro turisty. Zelí je plná restaurace. Při snídani, při obědě i při večeři. Zelí si sebou nosíme i v kabelce na svačinu a vždy si nějaké to zelí vezeme i domů, protože zelí je vážně super a chutná nám.

Večeře jsme se tedy již nemohli dočkat, byli jsme u stolu všichni, pěkně pohromadě. Stolovali jsme slušně, vybraně, v klidu a tichosti, jak se sluší na spořádanou rodinu.

Otec s tchánem se neustále hlasitě dožadovali svého oblíbeného čepovaného nápoje. Tchýně, která již rozdýchala zapomenutý proviant, barvitě líčila životopisy všech svých známých. Matka se snažila zorientovat v rozpisu svých masáží na další den. Sestra žádala výměnu jídla, neboť nemá ráda vepřové. Také si stěžovala, že v bufetu stále ještě nedoplnili saláty. Děti křičeli: "Fuj, blé, kapustnica." A do toho všeho nám přímo za zády zpříjemňoval večer živou hudbou náruživý klavírista.

Večeře to byla klidná a příjemná, všichni se dosyta najedli a pochutnali si. Ti, co snad měli ještě trochu hlad, se těšili na večírek, neboť na večírku se podávají další dobroty, sýry a klobásky, víno a slivovice, čokolády, sušenky a bonboňéry všeho druhu, také oříšky a slané tyčinky, prostě všechno, co s sebou vezeme z domu, abychom měli na večírku, co servírovat.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kiki Kiki | 11. července 2016 v 11:33 | Reagovat

Díky moc za tak skvělé články, moc se bavím! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama