Výlet

2. srpna 2016 v 7:48 | Ágnes |  Ágnes s rodinou v Lázních
Běhání po parku jsme si užili včera dost, takže jsme se rozhodli, že dnes raději vyrazíme na výlet do lesa. Šla jsem tedy jen já, děti a otec, neboť ostatní měli procedury a kdo je neměl, chtěl se raději znovu podívat po parku, protože park je vážně krásný.

Vyrazili jsme hned po snídani. Z hotelu jsme zamířili nejprve do parku, neboť druhá cesta vede do městečka a jiná tam prostě není. Park jsme prošli úplně celý, až na konec k jezírku s kachnami, takže jsme si ho užili tak nějak neplánovaně taky a měli jsme ohromnou radost.

Za jezírkem jsme konečně odbočili do lesa. Bylo to trochu do kopce, byli tam klíšťata a komáři, byly tam značky, naučné cedule a rozcestníky, které všechny ukazovaly výš a výš, nahoru, do toho prudkého svahu. Dobrovolně jsme si tedy vybrali červenou trasu a postupovali ve výšlapu do kopce.

Kopec to byl ohromný, byl prudší a prudší, cesta byla kamenitá, bylo horko, měli jsme žízeň a všichni si výlet ohromě užívali.

Když jsme se plahočili něco přes dvě hodiny, narazili jsme konečně na další rozcestník. Rozcestník byl dřevěný, byl našikmo, byl starý a oprýskaný a byl téměř bez nápisu. Jediná šipka, která ukazovala dál do strmého kopce byla nadepsána zpola nečitelným označením Hein…. pramen.

Otec si zbytek nápisu pohotově domyslel. Řekl, že půjdeme dál do kopce, že je tam nějaký pramínek Heineken a radostně zmizel v lese.

Jistě měl chudák žízeň, takže mu budiž odpuštěno, že mě zanechal s dětmi samotnou v lese, kde jsem se poněkud bála, obzvláště po tom, co dcera řekla, že mezi stromy zahlédla něco podivného a syn se neustále ptal na vlky a medvědy.

Po další hodině namáhavé cesty jsme stanuli u pramene. Nad pramenem byl nápis Heindrichův, pod pramenem byl plechový hrnek a kousek dál seděl otec, takže to bylo všechno zase v pořádku a mohli jsme vyrazit na zpáteční cestu.

Z kopce to šlo poměrně rychleji. Jednak jsme se chvílemi kutáleli a jednak nás hnala neúprosná žízeň, neboť zásoby vody došly již v parku a ze smradlavého pramínku se statečně osvěžil pouze otec, který byl tím pádem opět rychlejší, takže nám hned na začátku cesty utekl. Křičel, že spěchá na záchod, a že se sejdeme v parku.

Do parku jsme se šťastně dokutáleli všichni. V parku svítilo sluníčko, bylo tam nádherně, bylo to akorát tak na příjemnou promenádu, takže jsme se tam ještě několik hodin jen tak procházeli.

Procházela jsem se většinou s dětmi na zádech, protože už je bolely nohy a někdo je přeci do hotelu dovléct musel.

Před hotelem děti seskočily a řekly, že to byl výlet pěkný, a že by teď rády do bazénu. Chtějí si hrát na žraloka a chtějí, abych je vyhazovala do vzduchu a dělala s nimi závody, takže se těším, půjdeme do bazénu a budeme krásně relaxovat. Po bazénu můžeme znovu na kachny, projít se tím nekonečným parkem a jít zase do bazénu.

Lázně jsou opravdu prima. Člověk si tu užije a především si krásně odpočine.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama