Sama doma

12. října 2016 v 8:42 | Ágnes |  Říjen 2016
Můj muž dnes pracovně odcestoval. Loučil se s námi s tím, že jede někam k Plzni, že se nezdrží dlouho, že se nejspíš již zítra vrátí. Večer volal. Řekl, že je asi šedesát kilometrů za Plzní, že se to nejspíš protáhne, že přijede za pár dní. Den na to pak upřesnil, že obec, ve které bude pracovat, je někde na konci republiky, je až na hranicích, je skoro v sousedním státě, je tak daleko od domova, jak to jen jde. Vrátí se za týden.

Měla jsem ohromnou radost. Budu sama doma. Budu sama celý týden. Budu sama se dvěma malými dětmi, s jejich kroužky a úkoly, sama s celým domem a s obrovskou zahradou, sama s nepojízdným autem, sama s tunou účtů, sama s kočkou, s králíkem a s prozatím neochočenou kunou.

Přes den mi většinou povinnosti nedovolily na samotu myslet. V noci to však bylo horší. Děti poklidně spaly ve svých pokojích, kočka na balkoně, králík v králíkárně, kuna řádila nahoře na půdě a já se krčila v posteli a přemýšlela jsem, jestli vůbec usnu, jestli si troufnu zhasnout všechna světla, jestli se odvážím zavřít oči.

První noc jsem zvládla celkem bez obtíží. Před spaním jsem pečlivě zkontrolovala, zda máme pozamykaná všechna vrata, garáže a dveře. Zavřela jsem všechna okna, pozhasínala všechna světla, tradičně zapnula pračku a sušičku a šla jsem spokojeně spát.

Druhou noc se přikradl strach a nejistota. Po tmě jsem se již neodvážila vůbec ven. Vrata a garáž jsem pro jistotu pozamykala již přes den. Kočku, králíka a kunu jsem nakrmila ještě za světla. Na noc jsem zatáhla všechny žaluzie a závěsy. Pračku a sušičku jsem ze strachu před vyhořením raději nezapínala. Nahoře v koupelně jsem nechala až do rána svítit malé světlo.

Třetí noc strach zesílil. Vrata jsem přes den raději vůbec neodemykala. Zavřená zůstala také garáž. Za vstupní dveře jsem před spaním postavila sušák na prádlo. Pračku a sušičku jsem raději vypojila ze zásuvky. Celou noc jsem nechala rozsvícená světla v koupelně i na chodbě.

Čtvrtou noc jsem se už sama doma opravdu bála. Raději jsme vůbec nikam nešli, nic jsme neodemykali ani neotevírali. Kromě vsupních dveří jsem na noc zabarikádovala i dveře na terasu. Ze zásuvky jsem vypojila pračku, sušičku, varnou konvici i toustovač. Přes noc jsem svítila v celém domě.

Pátá noc byla kritická. Dveře i okna jsem zatloukla prkny. Strach ze závady na elektroinstalaci mě již zcela ovládl, takže jsem na noc raději vypnula pojistky. Děti, kočku, králíka i kunu jsem si vzala s sebou do ložnice.

Šestou noc jsem vůbec nespala.

Sedmou noc jsme strávili u rodičů. Nic jsem nezamykala, nezavírala a neodpojovala. Nikde jsem nesvítila. Spala jsem jak dřevo. Ráno si nás konečně vyzvedl můj muž.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Anika Anika | Web | 13. října 2016 v 16:49 | Reagovat

To je jak horor....taky jsem bývala sama doma, ovšem bez zvířat a na zatlučení oken nedošlo!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama